Čeští světci

Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj

patroni Moravy, slovanských národů a spolupatroni Evropy

Soluňští bratři, kteří na Velké Moravě šířili křesťanskou víru ve slovanském jazyce

Konstantin a Metoděj se narodili v rodině vysokého vojenského úředníka. Někdy se hovoří o jejich slovanském původu, to však nejde spolehlivě doložit. Jisté je, že v jejich dobách byly nemalé části dnešního Řecka osídleny Slovany a Byzanc kontrolovala i části vysloveně slovanského území na Balkáně.

Metoděj zřejmě vystudoval práva a pracoval ve státní správě, mladší Konstantin studoval filozofii a brzo se u něj projevilo nadání pro jazyky, rétoriku a teologii. Tak jako tak, zřejmě kvůli tehdejším drsným politickým praktikám, oba bratři nakonec odešli do kláštera. Metoděj nastoupil mnišský život, oba se pak stali misionáři. Nejprve podnikli misijní cestu do Středomoří k Chazarům. Později se na byzantském dvoře objevilo poselstvo knížete Rostislava s žádostí o učitele víry, kteří by vyrazili na Moravu. Pro tento úkol byli vybráni právě soluňští bratři, kteří se připravili na cestu. Na Moravu přišli v roce 863.

Konstantin vytvořil pro slovanský jazyk hlaholské písmo a pořídil první překlady důležitých křesťanských textů. Bohoslužby sloužili na českém území ve staroslověnském jazyce.

Působení bratří na Moravě je někdy popisováno velmi idylicky. Snad takové mohlo v prvních letech skutečně být, i když je pravděpodobné, že se už tehdy bratři setkali s nevraživostí bavorských kněží, kteří tehdy (a vcelku právem) považovali Moravu za své právoplatné a výhradní misijní území. Po několika letech působení bratři ukončili svou misii, aby odvedli některé své žáky vysvětit, snad na byzantský dvůr, kam ale nakonec už nikdy nedorazili. V Konstantinopoli došlo k převratu, o čemž se nejpozději v Benátkách bratři asi dozvěděli.

Další léta pak strávili oba bratři mnohými cestami. V Benátkách například obhajovali užití slovanského jazyka proti konzervativním kněžím, kteří odmítali vhodnost jiných než biblických jazyků a latiny pro bohoslužby. Nakonec přijali bratři pozvání do Říma, kde ale Konstantin onemocněl a zemřel v klášteře 14. února 869 jako mnich Cyril. Jeho bratr se pak opakovaně vydával na cesty mezi Římem a střední Evropou.

Na Moravě, kde působil, měl Metoděj časté konflikty s knížetem Svatoplukem. Po jeho smrti byl sice učiněn pokus o kontinuitu slovanské církve na Moravě, přinejmenším Metodějovi nejvýznamnější žáci byli ale v té době vyhnáni, což paradoxně napomohlo rozšíření slovanské církve na jih a východ Evropy. Metodějovo dílo tak přes všechny peripetie pokračuje dodnes v podobě jazykově slovanských církví, zejména mezi ortodoxními křesťany. Tradici ale udržují i hlaholští mniši latinského obřadu, kteří působili a působí v Chorvatsku.